Nový začátek

Krásný den všem! ♥

Jak už většina z vás určitě ví, blog.cz se ruší. Proto jsem se (jako spousta dalších uživatelů) rozhodla přejít sem. A začít od úplného začátku.

Nejprve jsem váhala a byla rozhodnutá se psaním úplně přestat. Ale jak už jsem psala na minulém blogu - je to pro mě určitý druh terapie a hlavně mě to baví. Už to je, myslím, dobrý důvod k pokračování.

Na jednu stranu mě mrzí, že blog.cz končí. Byla jsem tam zvyklá. Věděla jsem co a jak nastavit a upravit. Měla jsem tam uloženo mnoho článků z minulosti a čas od času bylo fajn se k nim vracet. Strávila jsem tam 14 let a to není zrovna málo.

Na druhou stranu to beru jako možnost začít znovu. Věnovat blogu více času a psát o všem, co se mě týká a co mě baví.

Pro začátek se to tu budu snažit upravit tak, abych se vzhledem blogu byla spokojená. Upřímně mi dalo dost zabrat, abych to nastavila alespoň tak, jak to je. Chvílema jsem měla chuť se na to vykašlat a říkala jsem si, jestli mi to za ty nervy stojí. :D

Evidentně stojí, když jsem to nevzdala a jsem tu.
Ale nepřišla jsem ještě zdaleka na všechno a ještě to tu není hotové. Jelikož jsem na svůj předešlý blog chtěla dát odkaz ostatním co nejdříve, budu vzhled blogu a detaily dodělávat "za pochodu". Teda - za předpokladu, že přijdu "jak na to". Zatím nevím, jak udělat rubriky.. při náhledu se mi ukazují štítky vedle článku a je moc prostoru mezi textem článku a postranním panelem.. apod.

Není to schválně. :D Snad to doladím časem.

Pro mě nastává teď ale "nový začátek" ve více směrech.

Zítra nastupuji do nové práce. Kvůli koronaviru a situaci v automobilovém průmyslu, jsem na konci června přišla o práci. Akorát mi končila smlouva a tím pádem jsem při propouštění přišla na řadu mezi prvními, i když se mnou byli všichni spokojení. Nebyla to práce snů, ale před více než 2lety jsem se tam seznámila s mým partnerem (a ať to mezi námi dopadne jakkoliv, byl to nejúžasnější vztah, co jsem kdy měla).
Za dva a půl roku jsem si ve firmě zvykla. Znala jsem svoji práci, kolegy.. a na jednu stranu mě mrzí, že jsem musela odejít. Na druhou stranu se začaly snižovat platy, zkracovat směny a práci tam nemá jistou nikdo. Možná pro mě nakonec bylo to neprodloužení smlouvy výhrou...

Škoda jen, že jsem člověk, který nemá moc rád změny. A co je pro mě úplně nejhorší? Nový kolektiv. Mám z toho neskutečný strach. Nejsem typ člověka, který přijde mezi x neznámých lidí a začne se s nima bez problémů bavit. Bojím se, jaký kolektiv na mě čeká.

Můj partner měnil práci před 4 měsíci. Šel z té firmy, kde jsme pracovali společně, dělat eskortu do věznice. Upřímně? Nechápu, jak tu práci zvládá. Už se setkal s vyhrožováním od vězňů, se šikanou od nadřízených. Já bych to nedala! Znám se a vím, že jsem na to, jak se vůči mě ostatní chovají, přecitlivělá.

Kde jsem byla na pohovorech a kam nakonec nastupuji? Jo, budu vás ještě chvíli napínat. :D Rozesílala jsem životopisy na mnoho míst a postupně mě začali zvát na pohovory.

Na první pohovor jsem šla do ordinace zubního lékaře - na zdravotní sestřičku. I když jsem si tuto práci přála získat, neodcházela jsem z pohovoru s dobrými pocity. Nikdo se mi odtud už neozval.
Dále jsem byla pozvaná na osobní schůzku do C&A. Obchod s oblečením v nákupním centru. Byla jsem nadšená. S ředitelkou jsem si sedla. Jakmile jsem se dozvěděla plat, mé nadšení opadlo. Paní ředitelka se mi o den později ozvala, že jsem na ní udělala dojem a bere mě. Mrzelo mě, že jsem nakonec tuto práci musela odmítnout.
O pár dní později mě čekal pohovor ve Sportisimu. I tam mě nízký plat nepříjemně překvapil. A oni mě zase vybrali. :D Což jsem nečekala, takže jsem se omluvila, že z finančních důvodů k nim nastoupit nemůžu.

Poslední pohovor? S. Oliver. Zase hadry, no. Vedoucí prodejny mi na rovinu řekla, že mi nechtěla ani volat, když viděla, kde jsem pracovala... protože mi takové peníze nabídnout nemůže. Byla jsem už smířená téměř se vším a řekla jsem jí, že to nikde... :D Ale vycházelo to platově lépe, než dva předchozí obchody. Další den mi volala, že mě zve na druhé kolo přijímacího pohovoru. Ze všech uchazeček, že nás vybrala dvě a bude pro nás mít připravené nějaké úkoly na prodejně. Potěšilo mě to. Nicméně.

Mezitím mi zavolali z nemocnice, kam jsem posílala žádost o zaměstnání. Zda mám stále zájem a že by pro mě měli místo. A bylo rozhodnuto.

Vracím se ke svému oboru, který jsem vystudovala. Do zdravotnictví. Musela jsem si před nástupem zařídit plno věcí, ale vším jsem prošla. Tak zítra. Snad si tam s lidma sednu, rychle si zvyknu... a bude se mi tam (alespoň v rámci možností) líbit.

Myslete na mě.

Mějte se zatím krásně! ♥